Převádění vlastnictví k nemovitostem kontroluje stát prostřednictvím vybírání daní z nabytí nemovitostí. Měli byste však mít na paměti tzv. úplatnost transakce. Jestliže se jedná o bezúplatný převod nemovitosti v rámci darování nebo dědictví, tato daň se neplatí. K obchodování s nemovitostmi se zase pojí také daň z příjmu fyzických nebo právnických osob. Každá z těchto daní má rozdílné sazby a v některých případech se jim můžete úplně vyhnout. Rádi vám vysvětlíme, jak se v každé z nich lépe vyznat!
V oblasti výběru daní spojené s převáděním nemovitostí došlo v roce 2013 k podstatným změnám. Daň z nabytí nemovitostí hradí vždy při klasickém prodeji kupující. Tato daň se vztahuje i na případy směny, tedy například na výměnu nemovitosti za jinou. Její sazba se počítá jako 4 % z ceny nemovitosti. V případě bezúplatných převodů se daň neplatí, protože se u darování se hodnota nemovitosti neuvádí. Výpočet daně se tedy nemá od čeho odvíjet. Stát se snaží kontrolovat toky financí, ale u darování se pouze přepíše jméno vlastníka.
Ač se zdá, že se z darování osvobozením od daně z nabytí nemovitostí stal ideální prostředek k převádění majetku, stále na něm vázne tzv. darovací daň. Avšak i zde zůstává mnoho výjimek. Z daru mezi příbuznými a osobami žijícími ve společné domácnosti se nemusí tato daň platit. Zdanění darů jako příjmů se v zákoně ponechalo pouze z toho důvodu, aby obchodníci s nemovitostmi nemohli obcházet zákon.
Paní Dagmar Koldovská dostala od své maminky do vlastnictví dům, který chtěla dále co nejrychleji prodat. Jelikož v domě nikdy nebydlela ona ani její matka, začaly ji zajímat daně s prodejem spojené. I v oblasti daňové problematiky vázané k nemovitostem poradí odborníci z realitní kanceláře PATREAL, která má dobré reference. „Pokud od darování neuplynulo více než 5 let, nebo pokud v rodinném domě nebudete ke dni prodeje mít bydliště po dobu více než 2 roky, tak budete hradit daň z příjmu ve výši 15 % z kupní ceny“, uvedla realitní makléřka ze společnosti PATREAL Markéta Otová.