Od letoška budou majitelé nemovitostí platit vyšší daň. Vládní konsolidační balíček přinesl více než čtyřicet změn, z nichž jedna z nejvýraznějších spočívá právě v průměrném zvýšení daně z nemovitosti. Přibližně sto tisíc občanů má navíc nově povinnost podat daňové přiznání a platit daně za pozemky nebo budovy, za které dosud neplatili nebo platili odlišnou sazbu. Naproti tomu od roku 2020 zůstává zrušena dřívější 4 % daň z nabytí nemovitosti a ani konsolidační balíček tuto daň neobnovil.
31. leden je posledním dnem pro podání přiznání k dani z nemovitosti. Daň samotnou finanční správa vyměří a zašle informace k její úhradě sice až během měsíce dubna, ovšem termín pro přiznání k této dani je každý rok standardně do konce ledna. V případě, že nový vlastník nemovitosti daňové přiznání včas nepodá, vystavuje se povinnosti zaplatit penále 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení.
Daň z nemovitosti se neplatí tzv. pozadu, ale pro daný kalendářní rok, v němž se daňové přiznání podává. Protože tedy odráží aktuální stav, je třeba, aby daňoví poplatníci informovali finanční úřad o všech změnách, které se v jejich majetku odehrály v roce 2023. Což je především koupě jakéhokoli nemovitého majetku, zdědění a jiný způsob nabytí. Tyto přiznávané skutečnosti by se měly odrazit v katastru nemovitostí nejpozději 31. prosince uplynulého roku.
Přiznání musí podat všichni, kteří v roce 2023 nově nabyli do svého vlastnictví nemovitost. Způsob, jakým byla nemovitost získána (koupě, dědictví nebo dar), nemá vliv na výpočet daně z nemovitosti; částka zůstává stejná v každém případě. Pokud jde o nemovitost ve společném jmění manželů, daňové přiznání musí podat alespoň jeden z manželů. Dále jej musí podat ti, kteří během uplynulého roku provedli na své nemovitosti přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, takže došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží.
Letos však do tohoto rámce spadá i přibližně sto tisíc dalších daňových poplatníků, kteří jsou povinni podat daňové přiznání v důsledku změn zavedených v konsolidačním balíčku.
Očekává se, že to se týká často například vlastníků pozemků, kteří začali stavět nový dům vedle již existující stavby. Dříve totiž takový pozemek nebyl klasifikován jako stavební, a proto na něj nebyla aplikována vyšší sazba daně. Nová povinnost podání daňového přiznání se vztahuje i na ty, kteří nabízejí ubytovací služby, například přes Airbnb, a to pouze v určité části svého domu, nebo na uživatele nemovitostí, které jsou ve vlastnictví státu. Zpozornět by měli také majitelé garáží, neboť nově jsou zdaněni v souladu s tím, jak jsou jejich garáže zapsané v katastru nemovitostí. Dříve bylo možné zdanit garáž podle jejího skutečného využití, například jako sklad ovoce nebo jako příslušenství k obytnému domu, často tedy nižší sazbou. Povinnost předložit daňové přiznání se nově vztahuje také na pozemky, které sice nejsou evidovány v katastru nemovitostí pod kategoriemi jako ostatní plocha, zastavěná plocha a nádvoří, ale přitom zpevněnou plochu tvoří. Typicky může jít o pevnou plochu na půdě určené k zemědělským pracím, kterou ale zemědělec využívá k parkování traktorů.
Daňové přiznání lze sice odevzdat osobně na podatelně příslušného územního pracoviště finančního úřadu, nebo jej zaslat poštou, avšak doporučený způsob podání je prostřednictvím Online finančního úřadu, resp. portálu mojedane.cz, kde je možné si zřídit Daňovou informační schránku plus (DIS+). Pokud má poplatník datovou schránku, je nově povinen podat přiznání tímto způsobem. V DIS+ může vlastník využít další služby, a to „Ověření na katastru nemovitostí“, která porovná údaje ve vyplněném daňovém přiznání s údaji v katastru, a tím v podstatě eliminuje případné chyby ještě před odesláním na finanční úřad. Ani poplatníci, kteří podávají daňové přiznání poprvé, se nemusí elektronického přiznání bát. Na stránkách je velmi podrobný průvodce, který jim pomůže formulář vyplnit.
Daň z nemovitých věcí se letos zdraží v některých případech až o 80 procent. Od začátku roku ale zároveň dochází i ke změnám místních koeficientů, jimiž mohou obce ovlivnit výši výsledné daně z nemovitosti. Obce s koeficientem nižším než 1 mohou výslednou daň dokonce snížit. Vláda ovšem zavádí i inflační koeficient, který vychází z růstu cenové hladiny a má každoročně zamezit reálnému snižování daně v čase. Například majitelé brněnských bytů o rozloze 70 metrů čtverečních letos zaplatí daň z nemovitosti přibližně 1050 Kč oproti loňským 590 Kč.
Nejzazší lhůta pro úhradu daně z nemovitých věcí, pokud je vyměřená do výše 5 000 Kč včetně, je 31. květen, s výjimkou poplatníků provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb. Pro ty je to 31. srpen. Jestliže je daň vyšší, než 5 000 Kč, lze ji rozdělit na dvě splátky. První je pak splatná do konce května (resp. srpna), a druhá do 30. listopadu. Daň většina poplatníků hradí najednou v termínu první splátky.
Poplatníci, kteří nepodali daňové přiznání elektronicky, dostanou k tomuto účelu poštou během května složenky. Majitelům datových schránek budou zaslány informace do datové schránky, uživatelé DIS+ najdou informace ve svém účtu. Poplatníkům, kteří jsou přihlášeni k zasílání informace pro placení daně na e-mail, budou informace doručeny do e-mailové schránky a těm, kteří mají nastavenou platbu daně prostřednictvím SIPO, bude úhrada provedena automaticky v květnovém termínu.
Více informací najdou občané na webových stránkách Finanční správy ČR www.financnisprava.cz/cs/dane